2× BC 800A + MBD 810 + MD 110 ozvučovací sestava s mikrofony

Stručný popis: dvě malé aktivní reprosoustavy, 2×120W / 200W / 113 dB, ruční drátový mikrofon, ruční bezdrátový mikrofon, stojany a kabeláž

Vhodné pro: ozvučení kapel, muzikantů, hudebních klubů, restaurací, konferenčních a řečnických aplikací

SLEVA 10%

Kat. č.: 17 927

Cena: 15 990,00 Kč s DPH Skladem: 

Objednat:  sada

Chcete s výrobkem poradit?
Zdarma získáváte tyto služby
Doporučit výrobek

Jak profesionální technika / reprosoustavy fungují?

Ptejte se na kvalitu reprobedny. Je to samovýroba? Je to produkt od nějakého nadšence, který se vydává za výrobce? Vyrábí ten výrobce i něco jiného? Jak to vypadá? Jak jsou jiní s tím spokojeni? Všechny tyto otázky se Vám budou honit hlavou a prodavač Vám ochotně na vše odpoví „pozitivně“. Bodejť by ne, chce prodat. A hlavně chce prodat to, z čeho má největší zisk a co mu nejdéle leží na skladě. Z toho vyplývá – předražené a nekvalitní věci. Na Vás je, zda těmto kecům uvěříte, reprobedny anebo se necháte poučit, třeba tímto seriálem, a bedýnku si „proklepnete“ sami. Třeba Vám k tomu pomůže také tento článek, kde se věnujeme konstrukci reprosoustav.

Máme tu sice nějaké ty waty, ale muzikanta či zvukaře zajímá, jak to bude nakonec silně hrát. Takže by to chtělo nějaké objektivní měřítko, jak to vše srovnat. Je na to jednoduchý vzoreček, jež určí hodnotu akustického tlaku v 1 m při maximálním vybuzení reprosoustavy: SPLmax = citlivost + 10 log výkon. Jednoduše dosadíme za výkon hodnotu v rms (musíme ji věřit) a za citlivost hodnotu citlivosti po zahřátí, viz dále. Ve výsledku dostaneme číslo kolem 123 dB, což už je pěkná hodnota a toto čísilko můžeme kvantitativně srovnávat mezi ostatními reprosoustavami. Jak bylo podotknuto, musíme se pozastavit u té citlivosti. Nejednou narazíme na reprobedny – reprosoustavy, kde bude napsána citlivost 120 dB. Toto krásně svědčí o tom, jak pekař prodává reprosoustavy a nerozumí tomu. Ona hodnota není totiž klasická citlivost, která bývá kolem 97 dB, ale právě hodnota max. akustického tlaku SPL. Druhý problém, je, že už když výrobce udává citlivost, třeba 97 dB, tak jak ji vlastně změřil. Metoda vyčtení z frekvenční charakteristiky reprosoustavy je jasná a docela objektivní. Jenže, málokdo bere v úvahu zahřátí reproduktorů v reprosoustavě a následný pokles citlivosti klidně i o 3 dB. A to je hodně důležité. Je potřeba znát citlivost reprosoustavy reprobedny až po zahřátí reproduktorů v ní, což je až po nějakých 10 minutách provozu na plný výkon. A tady musím zdůraznit, že Dexon, jako jeden z velkého mála, takto reprosoustavy měří. Aktivní reproduktor.

Skříň ozvučnice by měla mít tuhou, robustní konstrukci, a to nejen proto, aby bez úhony snesla transport, ale především proto, aby stěny při reprodukci nekmitaly a nestávaly se samy zdrojem pazvuků a drnčení. Proto se skříně reprobedny uvnitř opatřují výztuhami v podobě příček, vzpěr nebo žeber na stěnách a staví se podobně jako naše aktivní reproduktor Dexon BC série. Skříň by měla být vyrobena beze spár – pozor na spáry mezi stěnami, na konektory, potenciometry a na některé druhy reproduktorů. Na této finese, především u aktivních reprosoustav a subwooferů, poznáte kvalitu výroby reprobedny.

Každému doporučuji na bedýnku zaklepat. Duní? Nebrat. Je jedno, zda je plastová nebo dřevěná. Má být tuhá a to očividně není. Také přihlédněte k hmotnosti reprosoustavy (pozor nezaměňujte čistou a hrubou hmotnost reprobedny , což výrobci rádi dělají), která napoví, jak pečlivě výrobce vyráběl…A vlastně, z čeho to je vyrobeno? Hrubá překližka, MDF, DTD, ABS plast? To je v pořádku. Něco jiného? Nebrat.

Velkým problémem je u aktivních reprosoustav chlazení. Velikost chladiče a především velikost samotného zesilovacího modulu opět ukazuje na poctivost výrobce. Tak např. náš zesilovací modul Dexon ZS 401 váží 11 kg! Tato robustnost reprobedny modulu v podstatě udává reálnou „výdrž“ reprosoustavy a především její reálnou zatížitelnost. U zesilovacích modulů na aktivních reproduktorech reprosoustavách si také všímáme výbavy. Tou, která je vidět je počet vstupů, equalizér, nastavitelné citlivosti, změna fáze, nastavení výhybky atd. Ta která není vidět, má obrovské praktické dopady. Např. eliminace zemní smyčky pomocí střídavého oddělení zemí, subsonický filtr pro eliminaci brumů anebo vestavěný limiter jsou opravdové praktické vychytávky.

Co ta impedance? Opět poučka – reprosoustava má mít vyšší impedanci, než je minimální udávaná u zesilovače. Takže, když na zesilovači je napsáno 8 Ω, reprosoustava musí mít 8 Ω nebo 16 Ω. Pozor také dávejte na bridge režimy zesilovačů, kde je impedance vždy reprobedny jasně stanovená a kterou nesmíte podkročit, tam může jít zesilovači o život.

Jsou konstrukční, či řekněme obvodové vychytávky, které jen pár reprosoustav dělají nejlepšími. Klasikou jsou ochrany reproduktorů. Obvykle se chrání výškové. Ale jde o to, jak. Standardem je žárovka, ale profíci používají tranzistorové ochrany i v pasivních modelech. Stejně jako to děláme my u naši série Dexon BC. reprobedny Samozřejmě, že i aktivní modely mají ochrany, ty lepší navíc dvojnásobné, tzn. v zesilovači a pak ještě před samotným reproduktorem. Praktickou vychytávkou jsou vstupní paralelní konektory na odchod na další reprosoustavu. Pokud má reprosoustava jen jeden vstupní konektor, opět někdo šetřil.

Jak mají profesionální reprosoustavy hrát? Opět laický přístup – díváte se na frekvenční rozsah. Je sice nějak vypovídající, ale to jen pokud víte v jakém rozsahu se udává. Lepší je se ale zaměřit na praktický zvukový test. U zvuku musíte posuzovat několik „stavů“: Jak to hraje, reprobedny když je to moc potichu? Je tomu rozumět? Jak to hraje, když to má střední hlasitost? Je zvuk příjemný na hudbu i řeč? Jak to hraje, když je to nahlas? Není zvuk nepříjemný? Nedrnčí něco? Jak to hraje, když se to hodně přebudí? Je zvuk zkreslený, nebo automaticky utlumený kompresorem? Projevuje se nepříjemně limiter? Co samotné aktivní reproduktory? Nevypínají ochrany? Jak je reprosoustava citlivá? Tzn. Jak silně hraje ve srovnání s ostatními? Jak reprosoustava hraje do bočních směrů? Směruje hodně nebo ne? Jak moc při dané reprosoustavě vazbí mikrofon? Jak reprosoustava du­ní?

Ve skříni reprosoustavy reprobedny dochází při provozu ke vzniku stojatého vlnění, kdy vzduch uvnitř ozvučnice kmitá vybuzen membránou basového reproduktoru na kmitočtech, které jsou určeny vnitřními rozměry ozvučnice. Tento nedostatek výrobci omezují tzv. tlumením, např. Dexon nabízí tento tlumící materiál.

Zajímavé je zapřemýšlet nad tvarem ozvučnice. Je jasné, že požadujeme její robustnost, ale mnoho výrobců už i pomyslelo na to, že chudáci muzikanti a zvukaři musí vozit a nakládat, proto také přecházejí reprobedny na praktičtější zkosený tvar. Ten má ale i druhý důvod a sice, že aktivní reproduktory reprosoustavu můžeme položit naležato aktivní reproduktory na zem a rázem máme odposlech. Je to hodně dobrá praktická vychytávka. Zespodu (nebo z vrchu v případě subwooferu) ještě reprosoustava musí mít zabudované hnízdo pro stojan, to abychom ji mohli dát výše, mírně nad obecenstvo.

Výkon byste měli posuzovat jedině v hodnotách RMS. Žádný MAX, žádný sinus, žádný p.m.p.o. z vietnamské tržnice! Jedině RMS má svůj standard (IEC 268–5) a všichni výrobci musí měření touto metodou dodržovat, takže máme alespoň nějakou jistotu, že se dopátráme objektivní a srovnatelné hodnoty. I reprosoustavy série Dexon BC jsou měřeny v Rms. No jo, ale kolik? Výkon nám udává, kolik energie do reprosoustavy můžeme přivést, abychom ji nezničili. Takže klasická poučka praví, že když mám zesilovač 200 W, reprosoustavy by měly mít 200 W rms a více. To je sice pravda, reprobedny ale v praxi nebudete zesilovač zcela jistě pouštět naplno, a tak si na 200 W zesilovač klidně můžete dovolit 150 W reprosoustavu. Musíte být ale „normální“ a poslouchat. Nedovolit reprosoustavám zkreslovat a přebuzovat je. Pozor – to opravdu platí jen pro „normální, slyšící“ muzikanty a zvukaře. Pro kluby a DJ, kteří, promiňte mi to, jsou mírně nahluchlí, patří pravý opak – výkon reprosoustavy musí být mnohem vyšší než zesilovače. Aktivní reproduktorech.