13 klamů u reproduktorů a reprosoustav pro plošné ozvučení a jak je objevit

Nevíte, podle čeho vybírat reproduktory a reprosoustavy pro plošné ozvučení? V tomto článku poukážeme na 13 základních problémů spojených se správným výběrem, spojených s konstrukcí, vzhledem, zvukovými vlastnostmi a dalšími technickými náležitostmi, které dosud nebyly nikde publikovány. Tento článek (seriál) je plný praktických rad a zkušeností.

Vybíráme reprosoustavu podle zvuku

Plošné ozvučení budov i exteriéru, co se týče výběru reprosoustav, je potřeba řešit především s ohledem na požadovaný zvuk. Pravděpodobně se tato věta zdá teď zbytečná, ale divili byste se, kolik instalací a výběrů probíhá především podle vzhledu. Ano, požadovaný charakter zvuku by měl být určitě na prvním místě.

Jak tedy zvuk posuzovat a jaký chtít? Ve většině ozvučovacích případů to je věc nejenom fyziky, ale také psychologie. Je nutné především vědět k jakým účelům bude ozvučovaný prostor sloužit a podle toho to vše posuzovat. Tak např. v pizzerii, která by měla působit útulně, „teplem domova“ potřebujeme zvuk také „teplý“ a příjemný, což znamená ne hlasitý, ale vyvážený, líbivý s dostatkem nízkých kmitočtů už kolem 35 Hz. Toto třeba umí DEXON SP 402.

Naopak v hlasitých a rušných prostorách musíme ozvučovat hlasitěji. Opět příkladem může být nádraží či škola, kde je hodně lidí, kteří nedávají pozor, navíc zdejší akustika má velké množství odrazů a proto zvuk nesmí obsahovat příliš velké množství nízkých kmitočtů, příliš sykavek, spíše bude orientován kolem střeních kmitočtů. K tomu se třeba používají zvukové projektory. Kdybychom si takovéto ozvučení pustili u sebe doma, zjistíme, že takovýto zvuk je „studený“, ale zato srozumitelný. A o to nám šlo.

Jak vidíte posuzujeme nejenom podvědomé vnímání zvuku (viz. příklad té pizzerie) ale i ony fyzikální vlastnosti (viz. srozumitelnost na nádraží).

Jaký charakter zvuku chtít konkrétně?

Kromě samotného charakteru zvuku (jeho „barvy“) musíme dbát také na správnou hlasitost. Asi si uvědomujete, že někdy ozvučení může být nedostatečně hlasité. Ovšem častou chybou je naopak i to, že ozvučení je hlasité až moc. Zatímco v prvním případě takového špatného ozvučení lidé nerozumějí a tím pádem ani nechápou, „proč to tam hraje“, v tom druhém případě je příliš velká hlasitost zdrojem nervozity a špatné nálady (třeba na pracovišti).

Pro lepší orientaci uvádím pár příkladů, co požadovat:

kapely, diskotéky	hlasité, důraz na nezahuhlanost na basech, pozor na zafoukávání, důraz na kvalitní basy a neostré výšky
restaurace, pivnice	hlasité, ale spíše jako kulisa, nikdo nedává pozor
pizzerie, bary, kavárny	nízká hlasitost, teplý zvuk, příjemný, kulisa
hotely, penziony	nízká hlasitost, kulisa, „neagresivní“ hudba, v případě evakuace studený zvuk, vysoká hlasitost
banketky, taneční plochy	teplý a zároveň i hlasitý zvuk, musí být příjemný i při nízkých hlasitostech, hlasité i tiché ozvučování
kanceláře, administrativa	spíše studený zvuk, nízká hlasitost, neagresivní, ozvučení nesmí „vyčnívat“ nad hlukem kanceláře
školy	spíše studený zvuk, srozumitelný pro hlášení, hlasité
prodejny typu květinářství	teplý příjemný zvuk, nízká hlasitost, neagresivní hudba
prodejny typu oblečení	teplý zvuk, hlasitý, důraz na basy, taneční hudba
supermarkety	studený zvuk, teplý díky akustice nemožný, srozumitelný, střední hlasitost, neagresivní hudba, v případě evakuace hlasitý a srozumitelný
rodinný dům, byt	teplý zvuk, příjemný, hudba která se líbí, střední hlasitost
kostel	studený, teplý nemožný a proti akustice, velký důraz na srozumitelnost
nádraží, velké čekárny	studený zvuk, především srozumitelný, vysoká hlasitost
konference, zasedačky	teplý zvuk, srozumitelný, střední hlasitost, důraz na příjemný hlas
přepážky, okénka	hlasitost dle potřeby, především srozumitelnost, důraz na eliminaci snímání okolního hluku
fitness, aerobic, spinning	hlasité ozvučení, teplý zvuk, důraz na basy, agresivní hudba, taneční
sportoviště	hlasité ozvučení, srozumitelné, nízké kmitočty dle možností, neostré výšky, důraz na eliminaci ozvěn
venkovní posezení	teplý zvuk, příjemný, jen na daném místě, nízká hlasitost
obecní rozhlas	vysoká hlasitost, směrovost, srozumitelnost, studený zvuk

Vybíráme reprosoustavy podle vzhledu a materiálu

Zvolené reprosoustavy se musí líbit a musí vzhledově do interiéru zapadat. To je ale dost často problém. Na jedné straně máme fyziku a skoro vždy omezené finance, na druhé chceme něco luxusně a příjemně vypadajícího. A do toho všeho se ještě plete akustika prostor. A když máme tu největší smůlu, začnou se do toho všeho plést památkáři.

Jak tedy se vzhledem nakládat? Zastavme se nejprve u materiálů. Dřevo je dřevo, ale bohužel se nehodí do venkovních prostor, proto jsou exteriéry odsouzeny na reprosoustavy plastové nebo hliníkové. Je zajímavé, že akusticky, např. při posuzování reentrantních reproduktorů, viz. další odstavce, se hliník akusticky „tváří“ lépe, než plast, a proto jsou takové reproduktory obvykle i dražší. Krásně je to vidět na těchto reentrantních reproduktorech (tlampačích), nebo zvukových projektorech.

Rozhodneme-li se pro reprosoustavy z plastu, měli bychom požadovat tzv. ABS plast, který se vyrábí jinou metodou než běžný PVC nebo polystyren a tudíž i jeho vlastnosti jsou, co se týče barevné a tvarové stálosti, mnohem lepší. Právě tyto vlastnosti oceníme po létech, kdy jsou tyto změny krásně vidět.

Budeme-li se zabývat vhodnými tvary reprosoustav, je nutné stále mít na paměti, jak interiér má ve své finální podobě vypadat. Je to záležitost víceméně designová a tak je nutné zapojit „umělecké“ myšlení a tvořivost.

Je jasné, že „kulatým a zaobleným“ interiérům budeme vybírat také zaoblené reprosoustavy, např. model DEXON SP 642, do interiérů, kde je k dispozici na stěnách málo místa, spíše plytší modely, např. DEXON ARS 350 a do interiérů „hranatých“ a „technických“ vybereme hranatější modely, např. DEXON ARS 321.

Když už máme téměř vybráno, posoudíme, jak reprosoustava vypadá z různých úhlů pohledu. Položíme si otázky:

Nejsou vidět připojovací vodiče?
Není vidět držák reprosoustavy?
Je krycí mřížka dostatečně neprůhledná?
Nejsou vidět jiné montážní prvky (šroubky…)?
Nezakrývá reprosoustava výhled nebo něco důležitého v prostoru (nápisy, okno…)?
Není reprosoustava příliš nápadná?

Co reprosoustavy obsahují a jaké je jejich provedení?

Hlavním rysem, jak už jsme probírali, je zvolený materiál rámu či skříně reprosoustavy. Dřevo je dřevo, ale bohužel se nehodí do venkovních prostor, proto jsou exteriéry odsouzeny na reprosoustavy plastové nebo hliníkové. Rozhodneme-li se pro reprosoustavy z plastu, měli bychom požadovat tzv. ABS plast, které se vyrábí jinou metodou než běžný PVC nebo polystyren a tudíž i jeho vlastnosti jsou, co se týče barevné a tvarové stálosti, mnohem lepší. Proto volba dřevo / kov / plast je volbou o vzhledu a také volbou klimatické výdrže reprosoustavy.

Zvuková kvalita reprosoustavy je dána zejména kvalitou použitého reproduktoru. Za naprostou špičku v konstrukci reproduktorů, ať už podhledových nebo skříňkových reprosoustav, považujeme reproduktory koaxiální, které jsou tvořeny basovým reproduktorem, jež má souose umístěný výškový reproduktor. To je vidět u modelu DEXON RP 123. Navíc ony špičkové konstrukce jsou vybaveny i kvalitní výhybkou. O úroveň nižší řešení konstrukce, je použití tzv. výškového difuzoru. Je to takový kalíšek umístěný souose na membráně. Díky jeho přítomnosti reproduktor dokáže lépe zahrát vyšší kmitočty. Nejnižším stupněm konstrukčního řešení je „jen“ použití širokopásmového reproduktoru, což je klasický elektromagnetický reproduktor, po kterém chceme, aby hrál co nejširší frekvenční pásmo.

Zajímavé je také posuzovat použitou membránu reproduktoru. Nejlepší reproduktory ji mívají kevlarovou, ty normální naopak „jen“ z grafitovaného papíru. Pokud má být reproduktor vlhkuodolný, používá se na membránu polypropylen.

Další vlastností reproduktorů je to zda je stereofonní nebo monofonní. Řešení je takové, že se použije středobasový reproduktor s dvěmi kmitacími cívkami, a tak můžeme přivést stereofonní signál. Aby stereofonní vjem byl ještě umocněn, osadí se souose dva výškové reproduktory a každý se nasměruje. Každý z těchto reproduktorů „hraje“ samozřejmě jiný signál. Z praxe ale mohu říci, že stereofonní vjem takového reproduktoru je opravdu malý. Jde spíše o výhodu, přivedení stereofonního signálu do jednoho reproduktoru a tedy ulehčení rozvodu zvukového signálu.

Většina reproduktorů a reprosoustav pro plošné ozvučení je koncipována pro tzv.vysokoimpedanční rozvody, v našem případě pro 100 V rozvody. K tomu je zapotřebí převodní transformátor. Jeho vlastnosti jsou dosti kritické a mohu zodpovědně říci, že se na kvalitě celého reproduktoru podílejí z více, jak třetiny. Ptejte se proto, jak kvalitní je, jak „velký“ je. Důležité je, zda má vyvedeny odbočky, protože pak při instalaci si můžeme vybírat příkon reproduktoru, potažmo jeho výslednou hlasitost. DEXON ARS 295 má nejenom odbočky vyvedené, ale i rovnou zabudován jejich přepínač. Finesou na celém transformátorovém řešení je RC člen pro omezení stojatého vlnění na přívodním kabelu, což oceníte zejména u rozsáhlých obecních rozhlasů.

Drobnostmi na konec je krycí mřížka s logem nejenom k ochraně reproduktoru, ale prostě proto, aby reprosoustava vypadala také elegantně. U dobrých reproduktorů nalezneme navíc v balení háček na snadné sejmutí přední mřížky.

Klimatická odolnost

Stačí reprosoustavy nainstalovat do venkovního prostředí anebo tam, kde svítí slunce. Po létech je zřejmé, jak to s klimatickou odolností výrobce myslel. Aspekty, které je potřeba v těchto případech posuzovat jsou:

Barevná stálost – Má nátěr reprosoustavy složku UV filtru? Nezežloutne po čase?
Použitý materiál – Z čeho je reprosoustava vyrobena? Plast / kov / dřevo?
Jsou všechny použité materiály vlhkuodolné?
Jsou všechny použité materiály teplotně odolné (viz. léto na slunci, sauny)?
Pokud je z kovu, je z hliníku? Ten nerezaví.
Pokud je z kovu, jaký je horní nátěr? Nejodolnější je kataporéza, anaporéza nebo komaxit.
Pokud je z plastu, je z ABS? Ten více vydrží.
Pokud předpokládáme déšť, mají kanálek na odvod vody (viz. sloupové reprosoustavy)?
Pokud předpokládáme sníh a mráz, nezamrzne přední mřížka? Je dost „hrubá“?
Instalujeme obecní rozhlas na sloupy? Jsou použité reprosoustavy vysoce klimaticky odolné?
Jaké je krytí IP?

Rešerší sortimentu DEXON zjistíme, že právě sloupové a reentrantní reproduktory, jež se právě v exteriéru instalují nejčastěji, disponují největší klimatickou odolností a tomu nasvědčují i jejich příznivé hodnoty IP krytí.

Instalace

Samotnou kapitolou pro sebe je způsob instalace reprosoustavy. Asi nás ihned napadne, že přeci „bedýnky“ můžeme věšet na zeď na háček či kloubový držák, nebo je vestavovat do podhledu pomocí šroubků či samozatahovacích klapek. Ano, máte pravdu. Tak nějak to je. Ale jenom montážní firmy, které instalují stovky reproduktorů a reprosoustav, po delší době ocení finesy, jež instalaci ulehčují. A tam se poznají kvalitní výrobky.

Základní způsoby instalace jsou:

závěs – obvykle háček na zadní straně. Pozor na možnost skrýt přívodní vodiče do útrob reprosoustavy, jinak reprosoustava odstává. Příkladem je DEXON ARS 321 a DEXON SPT 621.
konzola – uzpůsobený kloubový držák, který umožňuje naklánění i natáčení. Pozor na kvalitní aretaci. Příkladem je DEXON SP 442
šroubky – jsou bohužel na čelní straně vidět. Doporučujeme zatírat barvou koše. Příkladem jsou reproduktory do koupelen.
pružiny – používají se obvykle u podhledových reproduktorů, které tak nemají žádný viditelný montážní prvek.
samozatahovací klapky – mají je reproduktory pro vestavbu do sádrokartonu. Opět není vidět žádný montážní prvek. Reproduktor se dotáhne důmyslným mechanismem.

Jaký má mít reprosoustava výkon a impedanci?

Jako první, když se Vás zeptáme na parametry reprosoustavy, vás napadne asi výkon a impedance, že? Výkon byste měli posuzovat jedině v hodnotách RMS. Žádný MAX, žádný sinus, žádný p.m.p.o. z vietnamské tržnice! Jedině RMS má svůj standard (IEC 268–5) a všichni výrobci musí měření touto metodou dodržovat, takže máme alespoň nějakou jistotu, že se dopátráme objektivní a srovnatelné hodnoty. I reprosoustavy pro plošné ozvučení DEXON jsou měřeny v Rms.

No jo, ale kolik obecně? Výkon nám udává, kolik energie do reprosoustavy můžeme přivést, abychom ji nezničili. Takže klasická poučka praví, že když mám zesilovač 100 W, reprosoustavy by měly mít 100 W rms a více. To je sice pravda, ale v praxi nebudeme rozhlasovou ústřednu zcela jistě pouštět naplno, a tak si na 100 W ústřednu klidně můžete dovolit 60 W reprosoustavu. Musíte být ale „normální“ a poslouchat. Nedovolit reprosoustavám zkreslovat a přebuzovat je.

Jak tedy potřebný výkon určit? Musíme si uvědomit, že se jedná o transformátorovou koncepci připojení reprosoustav, tedy pokud hovoříme o vysokoimpedančním 100 V režimu. Nesčítáme tak výkony reprosoustav, ale výkony vestavěných převodních transformátorů (obvykle 6, 10 nebo 25 W). K tomu všem připočítáváme cca 10% výkonovou rezervu.

Co ta impedance? Opět poučka – reproduktorová síť má mít vyšší impedanci, než je minimální udávaná u zesilovače. Takže, když na zesilovači je napsáno 8 Ω, reprosoustava musí mít 8 Ω nebo 16 Ω. Stejné to je i u vysokoimpedančních 100 V režimu. Postupujeme-li tak, že sečteme výkon převodních transformátorů, přidáme rezervu a podle toho „o něco více“ zvolíme výkon ústředny, máme automaticky zajištěno, že impedance připojené sítě, která může být 3 kOhmy ale i 25 Ω, bude vyšší než min. vyžadovaná ústřednou.

Co znamenají ty ostatní parametry?

Výkon a impedanci jsme již rozebrali. Narazit ale ještě můžete (a měli byste) na následující, které vysvětlím hodně laicky:

Frekvenční rozsah – udává od jak nízkých po jak vysoké frekvence bude „bedýnka“ hrát. Nutno brát ale v potaz toleranční pásmo, které bývá obvykle 6 nebo 10 dB. Čím větší Ø středobasového reproduktoru, tím jsou větší šance, aby reproduktor hrál lépe nižší kmitočty. Dále připomínám, že v plošném ozvučení se záměrně přenášené frekvenční pásmo zdola i shora omezuje kvůli srozumitelnosti.

Citlivost – jednoduše kolik to „žere“ a jak hlasitě to hraje. Tedy účinnost. Podle citlivosti si uděláme obrázek o tom, jak hlasitě to bude na jednotku přivedeného výkonu hrát. Každé 3 dB rozdílu znamenají dvojnásobek výkonu. Pozor na laický přístup, kdy „silné“ neznamená citlivé.
Dále pozor na fakt, že většina výrobců u reprosoustav, které jsou určené pro 100 V rozvod a mají tak převodní transformátor, udává citlivost, jakoby tam transformátor nebyl vřazen. Dexon udává reálnou hodnotu s vřazeným transformátorem, která je samozřejmě nižší, než kdyby tam nebyl.
Posledním omylem, nebo lépe „trikem“ výrobců je záměrná záměna citlivosti a SPL. Citlivost určuje účinnost reproduktoru, SPL určuje jak velká hladina zvuku bude, když přivedeme max. výkon na reproduktor.

Zkreslení THD – udává, jak moc reprodukovaná sinusovka bude zdeformovaná

Zkreslení IMD – udává, jak moc ze dvou přivedených sinusovek se ozve více sinusovek

Dělící frekvence – udává, místo, kde basový reproduktor už přestává hrát díky výhybce basy a výškový už začíná hrát výšky.

Směrovost, vyzařovací úhel – udává do jaké šířky, a to v horizontální i vertikální rovině (tedy dvě hodnoty) reproduktor vyzařuje. Nelze říci co je lepší. Někdy potřebujeme zvuk úzce směrovat, někdy zase více hrát do „šířky“. Podrobeněji to rozebereme v dalším oddíle.

Rozměry – měly by se udávat včetně všech výstupků. Asi není třeba dále rozebírat.

Hmotnost – čím těžší tím lepší! Ukazuje to na poctivou mechanickou konstrukci nejenom samotné skříně, ale také použitých reproduktorů. Ale pozor u podhledových reproduktorů. Příliš těžké reproduktory není možné instalovat do podhledů z minerálních panelů, protože tyto je neudrží.

Výběr reprosoustav podle směrovosti

V minulém odstavci jsme směrovost již načali. Bylo řečeno, že nelze říci co je lepší. Někdy potřebujeme zvuk úzce směrovat, někdy zase více hrát do „šířky“. Správná volba reprosoustav podle směrovosti je opravdu hodně důležitá. Např., vybereme-li do široka hrající reprosoustavu tam kde potřebujeme naopak směrovat, potkají nás problémy s nedostatečnou hlasitostí anebo problémy s vazbami a ozvěnami.

Dnes moderní tvary reprosoustav, třeba u DEXON SP 402 způsobují vyzařování do větší šířky. Je to dáno tvarem ozvučnice, kdy jsou reproduktory jednoduše nasměrovány do boků.

Ozvučování do šířky je typické pro ozvučení rozlehlých prostor, hal, aul, náměstí a pod. Proto využíváme fyzické podstaty šíření zvuku u sloupových reprosoustav.

Naopak úzké směrování, za účelem ozvučení do větší dálky, se děje u zvukových projektorů a reentrantních reproduktorů (tlampačů). .

Zajímavým řešením, které stojí za zmínku, je řešení reprodukce u závěsných (kulových) reprosoustav, kde jsou vyzařovací charakteristiky vlastně převrácené a může se využít i odrazu zvukové vlny přímo v ozvučnici.

Ať už je směrovost reprosoustavy jakákoli, připomínám závěrem, že důležité je, aby právě tyto reprosoustavy měly instalovány konzolu, abychom směrovosti mohli nejlépe využít a reprosoustavu si tak „dosměrovat“ patřičným, žádoucím směrem.

Jak fungují reentrantní reproduktory (tlampače)?

Základní fintou, jak reentrantní reproduktory fungují, je odraz zvuku. Ten vychází z kmitací cívky a navazujícího prostoru směrem do „nosu“, zde se odrazí zpátky dozadu a následně je vyveden zvukovodem ven. Onen odraz se může provést několikrát. Platí, že

čím více provedených odrazů, tím vyšší dosažená citlivost
čím delší „nos“, tím vyšší citlivost
čím větší plocha vyústění zvukovodu, tím větší šance na lépe přenášené nízké kmitočty.

Podle těchto ukazatelů si tedy uděláme představu, jak reentrantní reproduktor bude hrát. Čím větší, tím obvykle lepší podání nižších kmitočtů, méně „tlampačový“ zvuk, lepší citlivost.

Velkou výhodou reentrantních reproduktorů je jednak vysoká klimatická odolnost (protože kmitací cívka je dobře uschována) a jednak vysoká citlivost., která u modelu DEXON SC 65AH dosahuje až 115 dB. Ten je navíc dvoupásmový. Díky své směrovosti se tyto reproduktory používají pro ozvučování do dálky, např. v obecních rozhlasech, průmyslu a na parkovištích. Aby se daly lépe směrovat mají vždy vestavěnou konzolu.

Jak fungují sloupové reprosoustavy?

Jejich největší předností je široká směrová charakteristika (až 90° / 1kHz, –3 dB). Za tímto účelem jsou sloupové reprosoustavy konstruovány. Konstrukčně se zakládají na malých reproduktorech, které jsou namontovány ve sloupci pod sebou. Ty mohou být navíc nakloněny. Platí, že

čím užší a vyšší, tím širší horizontální směrová charakteristika
čím vyšší, tím užší vertikální směrová charakteristika
čím vyšší, tím větší počet reproduktorů, tím vyšší citlivost a výkon
čím užší, tím horší přenášení nízkých kmitočtů, protože reproduktory mají malý Ø membrány

Na základě těchto ukazatelů je jasné, že se sloupové reprosoustavy hodí pro ozvučování širokých prostor z malého počtu míst. Své uplatnění najdou na náměstích, aulách, sálech, ale také i v kostelech. Aby se daly lépe směrovat mají vždy vestavěnou konzolu.

Evakuační verze reproduktorů

Na začátek, pro ty z Vás, kteří se v problematice evakuačních rozhlasů nevyznáte, doporučuji tento odkaz.

Proč to všechno? Protože norma, která je pro řešení evakuačních (také řečeno domácích, požárních) rozhlasů závazná, hovoří jasně: Nesmí dojít ke ztrátě pokrytí signálem. Jinak řečeno, reproduktory musí být v případě „Nouzových zvukových systémů“ (evakuační rozhlas) vyrobeny v souladu s ČSN EN 60 849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849). tato norma ale bude brzy nahrazena, nebo už je, pokud tyto řádky čtete po roce 2011, novou normou a sice ČSN EN 54–16 a ČSN EN 54–24.

Jak tedy zajistit, aby nedošlo v dané zóně ke ztrátě pokrytí zvukovým signálem, aby porucha jednoho reproduktoru nezpůsobila výpadek celé zóny nebo systému, aby lidé v objektu vůbec zvukové instrukce mohli slyšet?

Jsou dva přístupy:

reproduktorovou síť rozdělíme na více podzón, tak aby při výpadku jedné, bylo stále slyšet z té druhé
anebo jinak musíme zajistit, aby výpadek jednoho reproduktoru nezpůsobil výpadek celkový

V praxi se aplikují oba dva případy. Bod a) je záležitosti návrhu a projektu. Bod b) je záležitosti technické konstrukce použitých reproduktorů. A to se provádí takto:

reproduktor nesmí např. zkratovat linku. To se může např. stát v případě ohně – zvýšení teploty okolí
proto při t > 130°C (obvykle) reproduktor odpojí tepelná pojistka. Raději ať nehraje, než aby způsobil celkovou závadu.
dále je použita teflonová izolace vodičů a keramická připojovací svorkovnice, to proto, aby i mimo pojistku (před ní) nemohlo dojit ke zkratu

Zde je nutné zmínit špatné „české“ řešení. Mnoho, rádoby odborníků, si myslí, že stačí zakoupit jakýkoli reproduktor a udělat z něho evakuační tak, že si sami vestaví tepelnou pojistku a keramickou svorkovnici. Tento přístup je naprosto špatný a nebezpečný!!!

Není jistota, že tato úprava svépomocí je technicky správně
Takovýto reproduktor neodzkoušela žádná laboratoř
Takovýto reproduktor nemá certifikát, který bývá vyžadován u kolaudace budovy a revize, potažmo vstupní zkoušky evakuačního rozhlasu.
Dodavatel, který tuto úpravu svépomocí provede, se vystavuje obrovskému riziku, kdy budou muset být všechny reproduktory vyměněny (a obvykle se nejedná o malé počty) a také riziku, kdy evakuační systém nemusí v době nebezpečí a ohně fungovat!
Závěr je, že je možné používat jen evakuační reproduktory s certifikátem, jaké dodává např. Dexon.

V sortimentu Dexonu naleznete celou řádku reproduktorů s označením „3“ na konci – RPT xx3. Ty toto splňují, jsou schváleny českou zkušebnou (podle ČSN EN 60849 (od r. 2017 nahrazena ČSN EN 50849)). Dexon má jako jediný v ČR schválenou metodu úprav stávajících reprosoustav řady RPT xx2, SP a ARS, tak, aby zmiňované normě odpovídaly. Reproduktory, mimo jiné, splňují elektrickou bezpečnost (ČSN 60065) a podmínky pro elmag. kompatibilitu.

Požární odolnost reproduktorů a její řešení

Než tento seriál zakončíme, musíme zmínit ještě tzv. protipožární odolnost, která s evakuací nemusí vůbec souviset. Tuto odolnost řeší norma ČSN 73 0802 – požární bezpečnost staveb.

Představte si požárně odolný strop nebo stěnu. Vyvrtáním otvoru a vestavbou reproduktoru tuto odolnost porušíte. Požární technik se bude automaticky ptát, jakou požární odolnost reproduktor má a jak můžete toto dokumentově doložit. A je problém.

Zajistit, aby reproduktor měl určitou požární odolnost sice můžeme ocelovým krytem, ale velkou komplikací je toto certifikovat, neboť zkoušky musí být provedeny přesně stejně, přesně stejně pro daný typ materiálu stěny, jeho polohy a tloušťky, včetně konstrukce. A to je případ od případu jiné.

Proto řešením je za reproduktorem vyrobit „budku“ ze stejného materiálu, z jakého je ona stěna. Požární odolnost stropu či stěny tak nebude porušena.