Plošné, instal. ozvučení / Rozhlasové ústředny

Jak plošné, instal. ozvučení / rozhlasové ústředny fungují?

Musí platit, že komfort vychází především z požadavků obsluhy, a ne investora či technických znalostí provádějící montážní firmy. Zaměříme se např. na to, jaké druhy podkresových signálů umí ústředna zpracovávat. Hned na prvním místě se naskýtá posouzení vstupů pro mikrofony MIC a pro přístroje, jako jsou CD přehrávače, Mp3 atd. Ty připojujeme do vstupu označených AUX provedených obvykle konektorem Jack 6,3. Pokud jsou tyto přístroje stereofonní, musíme je připojit na vstupy LINE s konektory Cinch, jelikož musíme stereo signál v ústředně převést na monofonní.

Gain lift nebo také earth lift oceníte, když budete mít problémy se zemní smyčkou, která se projevuje brumem. Dělává se to formou zapojení odporu mezi výkonovou signální a ochrannou zemí a také tomu pomáhá střídavé propojení zemí přes kondenzátor. Malé věci s velkým praktickým dopadem.

Ve výbavě některých rozhlasových ústředen najdeme i možnost připojení telefonní linky. Ta se zpracovává dvojím způsobem: a) „poslouchá se“ vyzvánění linky a to se převede na trylek či gong do reproduktorů b) „poslouchá se“ audio na lince, pak je ale potřebná aktivace funkce „paging“ v telefonní ústředně.

Zajímavou otázkou je, kolik těch zón v podstatě zvolit. Samozřejmé je, že se potřebujeme obvykle napasovat na dispozice ústředny, a tak v „malých“ systémech navrhujeme ozvučení na 4, 5 nebo 8 zón. A když už máme rozhodnuto o zónách, co takhle na každou zónu pustit jiný signál? S jednoduchou ústřednou toto nedovedete. Musíme zvolit rozhlasovou ústřednu z řady DEXON JPA 1640. Toto zařízení obsahuje digitální matici, kterou v připojeném softwaru ovládáme a určujeme, „kde co“ bude hrát. Praktické užití? Typické pro penziony, na pokojích hraje klidná hudba, ale v restauraci něco živějšího. Pro toto maticové uspořádání existuje i levnější a snadnější na obsluhu, řešení. Doporučuji si něco přečíst o DEXON JPA 1160, která signálovou matici řeší pomocí přepínačů.

Zkreslení THD+N – hodně laicky řečeno, udává, jak moc přivedená sinusovka bude zdeformovaná i za přispění šumu zesilovače; Zkreslení IMD – udává, jak moc ze dvou přivedených sinusovek se ozve více sinusovek; Odstup S/N – určuje v dB hodnotu odstupu signálu od šumu; Odstup L/R – určuje v dB odstup kanálů od sebe; Rychlost přeběhu SR – udává se ve V/us a napovídá o tom, jak velkou změnu výstupního napětí provede za co nejmenší časový úsek. Takže údaj hodnotící – „silně“ a „rychle“.; Tlumení Damping – s ohledem na výkon a frekvenční pásmo určuje, jak nízká je výstupní impedance zesilovače. To je dost důležitý údaj, protože opravdu nízkou vyžadují reprosoustavy.; Rozměry – měly by se udávat včetně všech výstupků. Asi není třeba dále rozebírat.; Hmotnost – čím těžší tím lepší! Ukazuje to na poctivou mechanickou konstrukci nejenom samotné skříně, elektroniky a součástek.

Je-li ústředna komfortnější, má asi zabudovanou moderní čtečku Flash paměti na USB konektoru, čtečku SD paměťové karty, pokud se nejedná o tak moderní rozhlasovou ústřednu, má vestavěn alespoň tuner a CD přehrávač. U těch lepších je tuner vybaven praktickou funkcí RDS.

Proč rozhlasovou ústřednu a ne klasický receiver / hifi věž? Mnohokrát se setkávám s praxí, kdy budoucí uživatel je opravdu totální laik a přijde s potřebou řešení malého ozvučení. Je teď jedno, jestli hodlá ozvučit restauraci, penzion nebo kancelářské prostory. Ví, že ozvučení je pro něj okrajová záležitost a proto ji chce i „okrajově“ vyřešit. Šup tam nadbytečnou hifi věž z domu, pár repráků a už to hraje. Toť praxe. Ale praxe, která za rok či dva ukáže, že ono „okrajově“ bylo špatně a že to chtělo přece jenom profesionálnější řešení. Najednou je potřeba více mikrofonů, používaná CD jsou už oposlouchaná, je potřeba připojit další reproduktory, panu řediteli dát „nejhlavnější“ mikrofon, a ono to nejde. O tom, že systém je poruchový a není robustní, nemluvě. V tomto názorném případu jsem Vám ukázal, proč se nad plošným ozvučením zamýšlet. Dát dohromady zadání ozvučení může být celkem obtížné a abych Vám to ulehčil, sepsal jsem otázky „na uživatele“, které když si necháte zodpovědět, nebo si je zodpovíte sami, máte jistotu, že se na nic nezapomnělo.

Základním parametrem při volbě rozhlasové ústředny bývá její celkový výkon a výkon jednotlivých zón. V praxi se setkáme s výkony od 60 W klidně až po 480 W u koncových zesilovačů, které rozhlasové ústředny posilují. Jak potřebný výkon určit? Musíme si uvědomit, že se jedná o transformátorovou koncepci připojení reprosoustav, tedy pokud hovoříme o vysokoimpedančním 100 V režimu. Nesčítáme tak výkony reprosoustav, ale výkony vestavěných převodních transformátorů (obvykle 6, 10 nebo 25 W). K tomu všem připočítáváme cca 10% výkonovou rezervu. Důležitým „parametrem“, který není ani tak měřitelným, ale je dost podstatný, je samotná přebuditelnost a robustnost ústředny. Tento fakt dokáže docela slušně zahýbat cenou a proto narazíte na ústředny levnější, ale i klidně dvojnásobně dražší. Ona robustnost už je vidět na celé skříni, na chlazení i provedení vnitřní konstrukce.

Prvním bodem je zálohování napájení. Jak jsme již řekli dříve, provádí se pomocí stejnosměrného napětí 24 V DC a kvalitní ústředny poznáte právě podle těchto svorek na zadním panelu. Přechod na toto napájení v případku výpadku 230 V by měl být automatický a pozvolný. Zálohování zesilovačů? I to se někdy provádí. Zejména v případech, kdy se provádí pomocí ústředny evakuační rozhlasy, je potřeba zesilovač v ústředně zálohovat. Jak ale zjistit, že je poškozená. Např. pomocí detekčních karet, které nejenom měří parametry ústředny, ale i ústřednou pouští pilotní signál a zjišťují zda je ústředna průchozí. Když už jsem zmínil evakuaci, je možné i tuto v malém měřítku instalovat. Např. modul DEXON EM 600 je krásnou ukázkou toho, jak se ústředna napojí na systém EPS. Pak je automaticky zajištěno dálkové sepnutí ústředny, její zablokování, spuštění evakuační hlášky a umožnění řídit evakuaci ručně.

Řešíme samotné připojení ústředny k výstupním zónám. Na výběr je ze dvou druhů připojení. Stručně shrneme výhody i nevýhody: Nízkoimpedanční 4 nebo 8 Ω – pro málo rozlehlé systémy, ztráty na vedení, lepší zvuk, možnost sterea, komplikace při zapojování více reproduktorů v zóně; Vysokoimpedanční v systému 100 V – pro rozlehlé systémy, minimální ztráty na vedení, transformace signálu na 100 V úroveň na vedení, reproduktory transformace signálu zpět, horší zvuk, mono, velice snadné připojování i rozšiřování systému reproduktorů v zóně. Co si vybrat? Praxe je taková, že např. pro malé penziony a rodinné domy se volí nízkoimpedanční režim a např. pro firemní a prodejní prostory, hotely i výrobu se automaticky volí onen 100 V režim. Vězte ale, že oněch 100 V nemusí být vždy 100 V, ale v praxi se vyskytuje řešení i pro 75 V a 50 V.

Jsou tady otázky, které Vás nasměrují na specifikaci plošného ozvučení. Všechny si nechte zodpovědět, přemýšlejte nad nimi. Má plošné ozvučení sloužit hlavně jako zvuková kulisa? Chceme řešit hudební doprovod? Má plošné ozvučení sloužit k oznámování hlášení na požadovaných (různých) místech? Má plošné ozvučení sloužit jako prvek k oznamování evakuačních a jiných bezpečnostních zpráv? Definice bezpečnostních aspektů – jaké má být reakce na vyjímečné systémové situace (výpadek napájení, zkraty, přehřátí, odpojení…)? Definice bezpečnostních aspektů – jaké má být reakce na vyjímečné provozní situace (požár, poplachy, evakuace…)? Počet zón a počty reproduktorů v jednotlivých zónách? Jaká je požadována hladina akustického tlaku, či obecněji, hlasitost? Jakou hustotu reproduktorů si můžeme, s ohledem na interiér, dovolit? Jaké reproduktory či reprosoustavy budou asi k dispozici? Celkový výkon ozvučovacího systému? Jakou má mít systém výkonovou rezervu? Jaké jsou požadovány zdroje signálů a jejich umístění (mikrofony, přehrávače)? Jaký je požadován komfort obsluhy a její dostupnost, “blbuvzdornost”, blokování, dálkové ovládání? Jsou speciální omezující požadavky na kabeláž (obklady, dlažby, památky)? Jak má ozvučovací systém vzhledově vypadat? Má být nějak v souladu s interiérem (tvary, barvy)? Podmínky pro klimatickou odolnost (venkovní prostředí, průmysl, výroba …)? Vyžaduje se odolnost proti vandalismu? Jsou další speciální elektrotechnické nároky, mimo elektrické bezpečnosti a elektromagnetické kompatibility? Jsou nějaké podmínky pro požární bezpečnost? Jaká má být opravitelnost a možnost budoucí repase? Počítá se s budoucím rozšířením ozvučovacího systému? Finanční hledisko? Předpokládaný rozpočet?

Kategorie plošné, instalační ozvučení řeší nejenom 100 V systémy pro montážní firmy a elektrikáře. Věnujeme se pevnému instalačnímu ozvučení na míru, např. řešíme zvuk v restauraci či kavárně. V návrzích ozvučení a i sortimentu této kategorie je celá řada ozvučovacích sestav pro restaurace, pizzerie, bary a kavárny, pevné ozvučení salónků a banketek, ozvučení reproduktory rozlehlých prostor, ozvučení firemních a administrativních prostor, kanceláří, zvuková sestava pro soudní síně, ozvučení škol, ozvučení ordinace lékaře a čekárny, konstrukce a přístroje ozvučení supermarketu a výrobního podniku, nouzové zvukové systémy, evakuace, 100 V evakuační rozhlas, požární rozhlas, digitální rozhlas, domácí rozhlas, ozvučovací technika pro menší prodejny, a také skryté ozvučení rodinného domu (koupelna, terasa, pokoje) nebo bytu. Vyrábíme reproduktory, reprosoustavy, repráky, mikrofony, přepážkové mikrofony, bezdrátové mikrofony, repro, podhledové reproduktory, reproduktorové skříňky, reprobedny, repráky, tlampače – reentrantní reproduktory, subwoofery, rozhlasové ústředny, zesilovače, megafony, rozhlasy a 100 V systémy pro hudbu i řeč pro pevné ozvučení pro zasedací místnosti, přepážky a okénka, fitness a spining centra, ale také reproduktory ozvučení exteriérů, jako jsou venkovní plochy a sportoviště, sportovní areály, sjezdovky, lanovky, benzinových čerpadel, zahrádky restaurací, parkoviště ale i obecní rozhlasy a bezdrátové obecní rozhlasy. Celý sortiment doplňují regulátory hlasitosti a další zvukový montážní materiál.