Profesionální technika / Zesilovače

Jak profesionální technika / zesilovače fungují?

Uživatele zesilovače bych tak rozdělil do pěti skupin: a) Hfiisté – ti požadují obvykle klasický zesilovač HiFi, kde nejde o výkon, ale o nízké zkreslení. Potřebují, aby to hrálo kvalitně a nepotřebují, aby to mělo šílenou výkonovou rezervu. Nebudou to dávat do žádných stojanů, jen to postaví na další kus jejich audio techniky. b) Highendisté – pominu-li to, že ono „High End“ ve skutečností znamená úplně něco jiného, než jak se dnes míní, je to zajímavá skupina lidí, pravděpodobně, promiňte mi to, z jiné planety. Pro ně fyzika neplatí, zesilovač musí mít chromovaný kryt, musí být ve třídě A, čím víc topí tím lépe a pokud z něho čouhají elektronky, je vyhráno, koupě je na spadnutí :-). c) Videočumilové – nechtějí ani tak zesilovač, jako spíše receiver, který umí dekódovat všechny ty Dolby Digital, AC3 atd a mají řadu funkcí. Obvykle přes ně „teče“ i video. Samotné zesilovače jsou ve třídě AB, dosahují výkonů kolem 5×100 W a ty značkové a dražší bývají vcelku zdařile konstruovány. Ani ti neinstalují přístroje do racku, ale jen pokládají na další audio/video elektroniku. d) DJ a muzikanti – mohli by se ještě rozdělit na neslyšící – šetřící a na slyšící – požadující kvalitu. Zatímco ti první „jdou“ po výkonu a vzhledu zesilovače a nechají se obalamutit čínskými názvy „American XY“, ti druzí už nad věcí přemýšlejí a zajímají se o vnitřní konstrukci a výbavu. Obě skupiny zesilovač dávají do racku a např. od Dexonu používají tyto typy. e) Elektrikáři – opomíjená skupina těch, kteří řeší plošné ozvučení budou i exteriérů a tudíž potřebují jak dostatek výkonové rezervy, tak i robustnost a dlouhodobou spolehlivost bez obsluhy a také i vysokoimpedanční 100 V výstup. Pro ně Dexon nabízí tyto robustní typy. Do které skupiny se zařadíte vy? My se zde budeme věnovat DJ, muzikantům a elektrikářům, kteří jsou valnou většinou našich uživatelů. Pro ně společně platí, že jednak zesilovač bude umístěn v racku a tak musí být vybaven danými instalačními prvky a madly, a že jednak je zajímají nejenom parametry, ale taktéž i konstrukce a výbava.

Poslední mouchou je, jak výbava zesilovacích modulů je provedena mechanicky. Podstatné při výrobě je všechny součástky podlepovat a vše co je vyvedeno na čelní panel modulu, hermeticky uzavřít, protože toto právě bývá zdrojem nežádoucích pazvuků. Takto poznáte kvalitně vyrobený zesilovací modul v aktivní reprosoustavě.

Nic není tak diskutovaným tématem jako vnitřní konstrukce zesilovače. Ano, vždyť právě tato bude mít největší vliv na výsledný zvuk a výdrž zesilovače. Na druhou stranu budete mít velké problémy se vnitřní konstrukce dopídit, neboť většina prodejců jsou jen prodejci a většinou neprofesionálové, kteří elektřině zrovna nerozumějí. Lépe na tom dopadnete u výrobců, kteří své zesilovače znají a poskytnou maximální informační servis.

Výdrž a robustnost zesilovače znamená jeho dimenzování. Na internetu i v tištěné literatuře se můžete dohledat obsáhlých textů, kde se dovíte hodně o tom, jak má vypadat napájecí zdroj, zemnění, anebo chlazení. To je dnes většinou nucené, tedy ventilátorem, u kvalitních modelů s řízenými otáčkami. A co navíc, u chlazení je také podstatné, že vzduch by měl proudit zepředu dozadu, ne naopak, ne zboku. To je finesa, jejíž výhodu oceníte při dlouhodobé instalaci zesilovače do racku. Také to, jak je zesilovač uzpůsoben proti prašnosti a jak kvalitní ventilátor používá, se projeví za nějakou dobu. A ještě zbývá dodat, že pasivní chlazení by se mělo používat je pro nízké výkony.

Koukněme se na netypické zesilovače – moduly zesilovačů v aktivních reprosoustavách. V podstatě i pro ně platí to, co pro klasické zesilovače a to, o čem jsem již zde psal. Zvláště u zesilovacích modulů je potřeba dbát obezřetnosti při jeho robustnosti a chlazení. Velikost chladiče a především velikost samotného zesilovacího modulu opět ukazuje na poctivost výrobce. Tak např. náš zesilovací modul Dexon ZS 401 váží 11 kg! Tato robustnost modulu v podstatě udává reálnou „výdrž“ reprosoustavy a především její reálnou zatížitelnost.

To, jaké zapojení zesilovač zvládne, napovídá o jeho koncepci a robustnosti. Dobrý zesilovač zvládá více režimů – stereo, paralel, bridge a dokonce i 2+1. Krásně je to vidět v tomto návodu k použití. Režim stereo – Jedná se o nejběžnější stereofonní zapojení. Reprosoustavy jsou připojeny prostřednictvím pinů 1+ a 1– na oba výst. konektory Speacon. Zesilovač budíme do obou kanálů. Režim paralel – Jedná se o monofonní zapojení, kdy připojujeme jednu reprosoustavu (např. subwoofer) na výstupní konektor označený paralel nebo bridge. Režim, co do použití je hodně podobný můstkovému bridge, s tím rozdílem, že kanály jsou spojeny paralelně a že toto zapojení dovoluje zatížit zesilovač i velmi malou impedanci.. Zesilovač budíme pouze do jednoho kanálu. Režim bridge – Klasický tzv. můstkový režim, kdy jednu reprosoustavu opět zapojujeme na výstupní konektor bridge, a zesilovač budíme do jednoho kanálu Režim 2+1 – Speciální režim, který kombinuje dvě reprosoustavy zapojené stereofonně na kanály A a B + obvykle subwoofer zapojený na bridge výstup. Tuto variantu dovolují např. tyto powermixy. Co to znamená pro vaši praxi? Kvalitní zesilovače toho umí hodně. Pokud tedy narazíte na ty jednodušší, které umí jen stereo a bridge režim, doporučuji nekupovat, protože vypovídají o nedokonalé robustnosti. Jednodušeji řečeno, kvalitně navržený a robustní zesilovač dokáže být zapojen v různých režimech a to i s nízkou zatěžovací impedancí.

U zesilovacích modulů na aktivních reprosoustavách si také všímáme výbavy. Tou, která je vidět, je počet vstupů, equalizér, nastavitelné citlivosti, změna fáze, nastavení výhybky atd. Ta která není vidět, má obrovské praktické dopady. Např. eliminace zemní smyčky pomocí střídavého oddělení zemí, subsonický filtr pro eliminaci brumů anebo vestavěný limiter jsou opravdové praktické vychytávky.

Na vnější výbavě, tedy na tom, co je na zesilovači vidět, moc vymyslet nedá. Ale i tak narazíte na praktické i méně praktické kousky. Praktickou vychytávkou jsou např. vstupní paralelní konektory na odchod na další zesilovač. Pokud má zesilovač jen jeden vstupní konektor, opět někdo šetřil. Hodně to oceníte při zapojování více zesilovačů vedle sebe. U výstupních konektorů si všímejte, jak je proveden můstkový/paralelní výstup, tedy konektor označený bridge / paralel. Někdy totiž nebývá vůbec a tento výstup je schován pod jedním z kanálových (A/B) konektorů. To je velmi nepraktické, protože kabely k reprosoustavám pak musí být jinak zapojeny.

Co znamenají ty parametry? Výkon – udává se ve W RMS s ohledem na dané zapojení a impedanci. Proto narazíme např. na následující údaje: – Výstupní výkon (20–20 000 Hz, THD = 0.05 %, 8 Ω ) RMS 2 × 350 W; Výstupní výkon (20–20 000 Hz, THD = 0.05 %, 4 Ω ) RMS 2 × 550 W; Výstupní výkon (20–20 000 Hz, THD = 0.05 %, 8 Ω , můstek) RMS 1 × 1000 W. Zde vidíte, jak se liší pro různou zatěžovací impedanci a zapojení (normální stereo / můstek). Tato data jsou od modelu Dexon DAP 1000.